Karel Čapek

http://de.wikipedia.org/wiki/Karel_Čapek

Narodil sa o deň neskôr ako ja, deviateho januára. Ani ten rok „nám nesedí“. 1890 v Malých Svatoňoviciah v Čechách. Zomrel 25. decembra… tiež symbolické… v Prahe. Je považovaný za jedneho z najdôležitejších, či najvýznamnejších spisovateľov 20. storočia. Aj jeho brat Jozef bol spisovateľ.  Asi sa mali doma „o čom rozprávať“. 😀

Bratia Čapkovci pochádzali z intelektuálnej rodiny pána MUDr. Antonína Čapeka.  Karel navštevoval gymnázium najprv v Hradci Králové, potom v Brne a napokon v Prahe. Zaujímalo by ma, prečo tie školy menil. Čo v tom bolo? Od roku 1909 do roku 1915, teda šesť rokov študoval filozofiu v Prahe, pričom zároveň študoval spolu so svojím bratom Jozefom v nemeckom Berlíne, ale aj kdesi vo Francúzsku.  V roku 1915 promoval a začal pracovať najprv ako knihovník v akademickej knižnici, ale asi mu to nestačilo, takže rok pôsobil ako vychovávateľ u jedneho grófa.

Od roku 1917 do roku 1920 bol novinárom. Ale aj tam sa „zohrial“ len na tri roky. Ďalších pár rokov od 1921 do 1923 sa venoval práci dramaturga a režiséra v Divadle na Vinohradoch v Prahe.  Potom asi mal dosť „všedného života pracujúceho človeka“, a tak sa vybral cestovať. V roku 1923 bol v Taliansku, v roku  1924 v Anglicku, v roku, 1929 v Španielsku, v roku  1931 v Holandsku, v roku 1936 v Dánsku, Švédsku a Nórsku. Žil s Oľgou Scheinpflugovou, s ktorou sa nakoniec aj oženil. Deti spolu nemali. A možno to bolo tak lepšie, lebo Karel Čapek bol nesmierne citlivý človek, neustále upozorňoval na katastrofu, ktorá ľudstvu hrozila zo strany diktatúr, nemal rád komunizmus, odsudzoval fašizmus, aj nacionalizmus. Jeho najproduktívnejšou etapou života boli roky 1918-1938, teda obdobie vzniku prvej Československej republiky. S jej prezidentom Tomášom Garykom Masarykom ho spájalo úzke priateľstvo. Dva mesiace po Mníchovskej zrade mu bolo jasné, že západné mocnosti – Anglicko a Francúzsko – nechali Československo v štichu. Bol sklamaný, roztrpčený, unavený a v literatúre o ňom je napísané, že „spáchal samovraždu“. Človek by očakával, že sa niekde zastrelil, ale on „odmietol jesť“ a nakoniec zomrel na akútny zápal pľúc. Gestapo ho označilo za nepriateľa štátu a pretože názory jeho brata Jozefa boli tým jeho podobné, bol tento nadaný maliar a spisovateľ umiestnený do koncentračného tábora, kde aj prišiel o život.

K jeho dielam patrí:

Próza:

  • Zářivé hlubiny, 1916
  • Boží muka, Novellen 1917 (nemecky  Gottesmarter, 1918)
  • Krakonošova zahrada, 1918
  • Kritika slov, 1918
  • Trapné povídky, 1921
  • Továrna na absolutno, Roman 1922 (nemecky Das Absolutum oder die Gottesfabrik, 1924, auch: Die Fabrik des Absoluten)
  • Krakatit, Roman 1922; (preložené do nemčiny v roku 1949 Krakatit)
  • O nejbližších věcech, 1925
  • Skandální aféra Josefa Holouška, 1927
  • Povídky z jedné kapsy, 1929 (Geschichten aus der einen und der anderen Tasche, 1932)
  • Povídky z druhé kapsy, 1929 ( Geschichten aus der einen und der anderen Tasche, 1932)
  • Zahradníkův rok, 1929  / Das Jahr des Gärtners, 1932/
  • Marsyas čili na okraj literatury, 1931
  • Apokryfy, 1932 (Wie in alten Zeiten. Das Buch der Apokryphen, 1958)
  • O věcech obecných čili Zoon politikon, 1932
  • Hordubal, Roman 1933 (v nemčine vyšiel v tom istom roku Hordubal)
  • Povětroň, Roman 1934 (Der Meteor, 1980)
  • Obyčejný život, Roman 1934 ( Ein gewöhnliches Leben, 1980)
  • Válka s mloky, Roman 1936 (Der Krieg mit den Molchen, 1937)
  • První parta, Roman 1937 (Die erste Kolonne, 1938)
  • Život a dílo skladatele Foltýna, Roman 1939 (Leben und Werk des Komponisten Foltýn, 1954)

Drámy:

  • Lásky hra osudná, 1910
  • Loupežník, komédia 1920, ( Der Räuber, 1934)
  • R.U.R. (Rossum’s Universal Robots – Rossumovi Universální Roboti) 1920 (Deutsche Übersetzung von Otto Pick unter dem Titel W.U.R., 1922)
  • Ze života hmyzu, 1921 (Aus dem Leben der Insekten)
  • Věc Makropulos, 1922 (Die Sache Makropulos, 1927)
  • Adam stvořitel, 1927 (Adam der Schöpfer, 1967)
  • Bílá nemoc, 1937 (Die weiße Krankheit, 1937); Verfilmung: Tschechoslowakei 1937 (Regie: H. Haas)
  • Matka, 1938 ( Die Mutter, 1957)

Cestopisy:

  • Italské listy, 1923 (Was mir in Italien gefiel und nicht gefiel, 1961)
  • Anglické listy, 1924 ( Seltsames England, 1936)
  • Výlet do Španěl, 1930 (Ausflug nach Spanien, 1961)
  • Obrázky z Holandska, 1932 (Liebenswertes Holland, 1957)
  • Cesta na sever, 1936  / Die Reise nach dem Norden, 1938/
  • Obrázky z domova ( Bilder aus der Heimat, 1955)

Detská literatúra:

  • Devatero pohádek a ještě jedna od Josefa Čapka jako přívažek, 1932 (Doktoren, Katzen, Schwalben und Spatzen, 1933)
  • Dášeňka čili život štěněte, 1933 ( Daschenka. Das Leben eines jungen Hundes, 1934)

Prečítané:

Kalendár. Záhradníkov rok

Werbeanzeigen

Kommentar verfassen

Trage deine Daten unten ein oder klicke ein Icon um dich einzuloggen:

WordPress.com-Logo

Du kommentierst mit Deinem WordPress.com-Konto. Abmelden /  Ändern )

Google Foto

Du kommentierst mit Deinem Google-Konto. Abmelden /  Ändern )

Twitter-Bild

Du kommentierst mit Deinem Twitter-Konto. Abmelden /  Ändern )

Facebook-Foto

Du kommentierst mit Deinem Facebook-Konto. Abmelden /  Ändern )

Verbinde mit %s