Jaroslav Foglar

http://de.wikipedia.org/wiki/

Jaroslav_Foglar


imgurl=http://blog.idnes.cz/blog/4983/66832/1125046923_foglar-jaroslav.jpg&imgrefurl=http://ladislavmatejka.blog.idnes.cz/c/66832/Jestrab.html&h=382&w=500&sz=37&tbnid=2EcT0GZbPeORLM:&tbnh=99&tbnw=130&prev=/images%3Fq%3Djaroslav%2Bfoglar&zoom=1&q=jaroslav+foglar&hl=de&usg=__g3uQ6hMgVIe4E1Hq1_rBjAnnSr0=&sa=X&ei=A_GDTcyfEIaxhAeu5NHABA&ved=0CC8Q9QEwAg

Jestřáb


Dnes uplynulo právě deset let od úmrtí legendy českého skautingu a jednoho z nejúspěšnějších autorů dětské literatury Jaroslava Foglara.Narodil se 6. 7. 1907 v Praze – Nuslích jako druhý syn Jindřicha a Marie Foglarových. Otec mu umírá v r. 1911, Jaroslav s bratrem Zdeňkem tak zůstavají sami s matkou. Rád vzpomínal na léta dětství, strávená pod Vyšehradem, v místech jako stvořených pro klukovská dobrodružství.V roce 1924 absolvoval obchodní školu, krátce pracuje v informační kanceláři firmy Wys Müller et Company a poté přechází na třináct let jako úředník k firmě Oskar Stein, velkoobchod papírem. O prázdninách roku 1925 vede skautský tábor, při němž poprvé zavítá do Sluneční zátoky na řece Sázavě. Po návratu z tábora se z rozhodnutí rady Junáka 34. pražský oddíl slučuje se slavnou Dvojkou a Jestřáb přechází do jeho vedení jako rádce, aby se po dvou letech stal vůdcem oddílu. V této pozici vydrží plných šedesát let. V roce 1987 po 60 letech nepřetržitého vedení předává oddíl svému nástupci a řadí se tak mezi nejstarší oddílové vedoucí na světě.
Jestřáb, jak zněla jeho skautská přezdívka, ovlivnil celé generace mladých lidí, ať už literární tvorbou či vedením pražské Dvojky, nejstaršího českého skautského oddílu.Těsně před válkou se stal redaktorem týdeníku Mladý hlasatel, na jehož stránkách začal vycházet legendární kreslený seriál Rychlé šípy, který přispěl k obrovské popularitě dětského časopisu. Ne však nadlouho. Nacisté vydávání časopisu zakázali, stejně tak i skauting jako takový.

Po válce nastává pár let relativní svobody, ale Foglarova tvorba se čím dál více stává terčem kritiky a doslova nenávistných výpadů. Po únoru 1948 je Foglar opět na indexu, skautské hnutí je striktně zakázáno coby imperialistický spolek vychovávající z mládeže špiony a diverzanty.

Václav Stejskal, literární historik a kritik, jeden z největších Foglarových odpůrců doslova napsal: „Rafinovaná propagace apolitičnosti kultury našla své horlivé stoupence i v dětské literatuře, ať již byly jejich pláštíkem náboženské ideály, nebo skautská ideologie, ať už vládli nesporně uměleckým fondem, nebo se spokojili s vymrskanými kýčovitými prostředky falešné amerikánské romantiky jako knihy a seriály J. Foglara. Mimořádnou rafinovanost v tomto směru prokazovaly zejména předúnorové časopisy pro mládež Vpřed a Junák, oba vedené Jaroslavem Foglarem. Dokázaly využít zvláštních mentálních rysů pubertální mládeže k tomu, aby jí očkovaly nebezpečnou ideologii, která neměla daleko k atmosféře přímo fašistického podhoubí. (!)

Je až s podivem, že po takovýchto obviněních Foglar neskončil v některém z komunistických „výchovných“ táborů. Činnost Junáka a skautingu jako takového, jehož posláním je podporovat rozvoj osobnosti dětí a mladých lidí, jejich duchovních, mravních, intelektuálních, sociálních a tělesných schopností, a jehož cílem je připravenost jedince plnit povinnosti k sobě samým, bližním, vlasti, přírodě a celému lidskému společenství, byla trnem v oku nacismu, pro komunistický režim byla však doslova nebezpečná. Komunisté se snažili nahradit knížky tohoto žánru svými vlastními „ideologicky čistými“ příběhy. Dobře to vystihl Miloš Zapletal v knize Záhady a tajemství Jaroslava Foglara.

Zmiňuje zde knihu Josefa Tomana Táborový oheň, v němž upoutá proslov k dětem u táboráku:“My všichni máme jistotu, že vy, naše zdravé a veselé  děti, které žijete v přátelském soudružství, milujete oddaně svou vlast, svého prezidenta, syna dělnické třídy, a našeho mocného ochránce, moudrého učitele lidstva generalissima Stalina, nejen slavně dobudujete socialismus, ale že vy první vstoupíte do bran vytouženého ráje všech lidí – do komunismu.“K popukání – obvzlášť když si člověk představí, kolik lidí „vstoupilo do bran“ všech možných lágrů od Jáchymova po Kamčatku, a kolik se jich nikdy nevrátilo.

Zapletal se rovněž zmiňuje o sovětské knize o Pavlíku Morozovovi, jenž byla u nás vydávána za ideový vzor. „Příběh kluka, který se postaví na stranu bolševické státní moci, nahánějící vesničany – i jeho vlastní rodinu do kolchozu. Malý udavač jako příklad pro české děti!“ píše M. Zapletal.
Nutno dodat, že Jaroslav Foglar se dostal do osidel Státní bezpečnosti a byl donucen podepsat vázací akt. Nikdy však nikoho nepoškodil. Spolupráci ukončil sám, vymluvil se na zdravotní stav.

Nikdy se neoženil, celý život žil s maminkou, k níž měl velmi silný vztah. Paní Foglarová se po smrti manžela v r. 1911 již nikdy nevdala a sama vychovala své dva syny.

Zemřela 18. února 1980 ve 102 letech. Jaroslav Foglar byl zapřisáhlý odpůrce kouření. Dost jej zřejmě poznamenala smrt bratra Zdeňka, který byl silný kuřák a zemřel předčasně na rakovinu. Jestřáb ho přežil o celých pětatřicet let...Po Listopadu 1989 přišla svoboda, opětovné vydávání foglarovek, nová tvůrčí činnost – ale i nové útoky na jeho osobu. Byl podezírán z homosexuální pedofilie, což razantně vyvrátili žijící bývalí členové Foglarova oddílu a co ani nenapadlo estébáky, kteří by toho jistě využili.

V r. 1992 byl dokonce přepaden před dveřmi svého bytu. Ani poslední léta života, kdy byl hospitalizován v Thomayerově nemocnici se neobešla bez výroků o tom, že se tu „válí za peníze daňových poplatníků…““Když měsíční nadejdou noci,já lesy se toulám sám,jsem podmaněn kouzelnou mocía podivnou touhu mám.

„Je to deset let, co Jestřáb odletěl. Mravní poselství jeho díla má však svoji váhu i dnes, bez ohledu na letopočet. Hodnoty které vyzdvihuje budou důležité stále, neboť jsou jedním z pilířů demokratické společnosti.  Ladislav Matějka|pátek 23. leden 2009 18:10|karma článku: 19,82|přečteno: 3033 x

——————————————————————–

http://www.google.de/imgres?

*Jaroslav Foglar* (* 6. Juli 1907 in Prag; † 23. Januar 1999 ebenda) war mit *29 Büchern* und weiteren Veröffentlichungen der bedeutendste tschechische Verfasser von *Jugendbüchern* des 20. Jahrhunderts. Unter der Bezeichnung Jestřáb (Habicht) leitete er sein ganzes Leben *Gruppen von Pfadfindern* (tschechisch *Skaut*, abgeleitet von Scout).
*Folgar* wurde im Prager Stadtteil Nusle geboren, besuchte die Allgemeine Wirtschaftsschule, wurde dann Angestellter, pädagogischer Mitarbeiter und verantwortlicher Redakteur der Zeitschriften *Mladý hlasatel* (Der junge Ausrufer), *Junák* (andere Bezeichnung für Pfadfinder) und *Vpřed* (Vorwärts).
Im Alter von *vier* Jahren verlor er seinen *39* Vater und lebte *mit seinem Bruder bei der Mutter*. 1920 besuchte er das erste Mal die Pfadfindergruppe Jestřáb. Als 13 veröffentlichte er sein erstes Gedicht Měsíční noci (Mondnächte).
1921 wurde seine erste Erzählung Vítězství (Der Sieg) publiziert. 1925 beendete er die *Wirtschaftsschule*, arbeitete kurz im Informationsbüro *Wys Müller et Company* und trat mit 13 Jahren bei der Firma Oskar Stein Papiergroßhandel als Angestellter ein.
*In den Ferien war er mit den Pfadfindern unterwegs*, wurde *Gruppenleiter* und blieb es 60 Jahre lang bis 1987. 1934 wurde beim Verlag Melantrich sein erstes Buch veröffentlicht: *Přístav volá* (Der Hafen ruft). Er wurde Redakteur bei der Zeitschrift *Mladý hlasatel*.
1937 rief er seine jungen Leser zur Gründung eines *Lesklubs* auf – zu dieser Zeit ein Novum. Im Sommer erschien sein Roman *Hoši od Bobří řeky* (Die Jungs vom Biberfluss) mit Illustrationen von Zdeněk Burian.
1938 übernahm er mit Karel Bureš die Leitung der Zeitschrift und ab dem 17. Dezember 1938 erschien dort die erste Folge der heute legendären *Comicserie Rychlé šípy* (Schnelle Pfeile), illustriert durch Jan Fischer.
*1941 wurde Mladý hlasatel durch die Nazis verboten*. Kurz nach dem Krieg redigierte er die Zeitschrift *Junák*, verließ die Redaktion aber bald und gründete Vpřed. Die erste Zeitschrift erscheint am 9. April 1946 mit den wieder aufgelegten Comics Rychlé šípy auf dem Titelblatt. Nach der kommunistischen Machtübernahme durch Klement Gottwald 1948 wurde die Zeitschrift eingestellt.
In den fünfziger Jahren war er als Erzieher in einem Jugendhaus unter der Aufsicht des Staatssicherheitsdienstes tätig. Auch in dieser Zeit hörte er nicht auf zu schreiben. Nach einer längeren Pause erschien 1965 *Tajemná Řásnovka* (Die geheimnisvolle Řásnovka (ein imaginärer Stadtteil)). In Ostrau erschienen die Schnellen Pfeile mit neuen Folgen, gezeichnet von Marko Čermák.
In den siebziger Jahren widmete sich der Schriftsteller vorwiegend der Pfadfindertätigkeit, und schrieb nur für Zeitschriften. Später erschien das Buch *Náš oddíl* (Unsere Abteilung), die seine Erfahrung seiner 60 Tätigkeit in der Jugendarbeit wiedergibt.
Am 18. Februar 1980 starb seine Mutter im Alter von *102 Jahren*. Aus den 80 Jahren stammen die in Zusammenarbeit mit Karel Saudek erschienene Comicfolgen *Modrá rokle* (Die blaue Schlucht) und *Ztracený kamarád* (Der verlorene Freund).
*Nach der Wende 1989* öffnete sich Foglar wieder der Weg zu seinen Lesern. Beim Verlag Olympia veröffentlichte er die Trilogie *Dobrodružství v temných uličkách* (Abenteuer in dunklen Gassen).
Seit 1995 musste er *krankheitsbedingt* in stationäre Behandlung, nahm aber gelegentlich weiter an Lesungen und Diskussionen mit seinen Lesern teil. Zu seinem 90 Geburtstag organisierte das Museum der Stadt Prag eine Ausstellung unter dem Motto *Po stopách Rychlých šípů *(Auf den Spuren der Schnellen Pfeile). Es erschien die 15 Auflage des Buches *Hoši od Bobří řeky*. 1998 traf er nach 50 Jahren Dr. Karel Bureš wieder. Und im November erschien eine Gesamtausgabe der Schnellen Pfeile.
Am 23. Januar 1999 starb er *nach längerer Krankheit* im Prager Thomayer-Krankenhaus.

Werbeanzeigen

Kommentar verfassen

Trage deine Daten unten ein oder klicke ein Icon um dich einzuloggen:

WordPress.com-Logo

Du kommentierst mit Deinem WordPress.com-Konto. Abmelden /  Ändern )

Google Foto

Du kommentierst mit Deinem Google-Konto. Abmelden /  Ändern )

Twitter-Bild

Du kommentierst mit Deinem Twitter-Konto. Abmelden /  Ändern )

Facebook-Foto

Du kommentierst mit Deinem Facebook-Konto. Abmelden /  Ändern )

Verbinde mit %s